O Emila Holuba mají zájem i na Slovensku a v Americe
Rozhovor s vedoucí Afrického muzea Dr. Emila Holuba
.png)
Marcela Jeřábková je již přes rok staronovou vedoucí Afrického muzea Dr. Emila Holuba v Holicích. V něm úspěšně působila již mezi lety 2009 a 2018 a po sedmileté odmlce se loni do čela muzea vrátila. V rozhovoru mluví o odkazu slavného cestovatele, o nových projektech i o ambiciózních plánech, které Holubův příběh představí nejen v Česku, ale také na Slovensku a ve Spojených státech amerických. Rozhovor vedl Vojtěch Rydlo, ředitel kulturního domu.
Marcelo, co tě k muzeu a k osobnosti Emila Holuba táhne? Proč případně myslíš, že má smysl o něm v jednadvacátém prvním století mluvit?
Ta odpověď je už v otázce. Byla to osobnost. Byl to vizionář, nesmírně silný člověk. V době, kdy cestoval do Afriky, se tam cestovalo za jediným – za ziskem. Ať už to byl zisk území, finanční, diamantů a podobně. On tam jel s tím přesvědčením, že bude pouze vědecky pozorovat, mapovat, zakreslovat a naprosto geniálně doloží, jak Afrika vypadá. Zpětně, když sena to díváme, byl místy naivní. Můžeme jeho osobnost hodnotit, jak chceme, ale nemůžeme mu upřít urputnost a sílu, se kterou překonával překážky, aby naplnil své poslání, svůj cíl. Já si myslím, že v dnešní době je takových osobností málo, a proto má smysl si je neustále připomínat a vyprávět jejich příběhy.
Jak tento příběh oslovuje návštěvníky muzea?
Emil Holub je stále vnímán jako otec-zakladatel cestovatelství. Je symbolem touhy po cestování, objevitelství a objevování. Velice často se v muzeu setkávám s větou „doma bude, už se narajzoval dost“. Je mi potěšením ji vyvracet a ukazovat všem, že tak to opravdu nebylo.
Musím říct, že ti, kteří přichází jen s povědomím, že Holub byl cestovatel, který byl kdysi v Africe, se k nám po poznání jeho životního příběhu často rádi vrací. Doporučují svým známým, aby nás také navštívili, a sami vidí, že tato osobnost má skutečně i pro dnešní dobu význam.
Ty jsi zmínila hlášku z filmu Jára Cimrman ležící, spící, kde z úst Růženy Holubové zaznívá, že už se její manžel narajzoval dost. Jak to tedy bylo ve skutečnosti?
No bylo to tak, že manželka cestovala s ním, podporovala ho, byla jeho nejbližší přítelkyní a spolupracovnicí. Vlastně díky ní druhou cestu do Afriky přežil. V minulém roce jsme si připomínali sto šedesáté výročí jejího narození a bylo mi velkým potěšením na přednáškách vyzdvihnout její příběh, její pohled a její důležitost v celém Holubově životě.
Co ještě se za ten uplynulý rok, co ses do muzea vrátila, povedlo?
Já jsem nastoupila s myšlenkou, že bychom znovu měli oživit putovní výstavy o doktoru Holubovi, putovní přednášky a besedy. Začala jsem je ihned připravovat a bylo vlastně zázrakem, že se nám hned v září podařilo s velkým úspěchem představit Růženu Holubovou v Karlových Varech. A na základě této akce jsme si domluvili i spolupráci do budoucna.
Podzim byl ve znamení přestavby. Předělával se kompletně vstup do muzea a konečně jsme spolu s oslavou šedesátého výročí založení muzea slavnostně otevřeli nové infocentrum. Za sebe můžu říct, že je to pozitivní krok. Naučili sek nám chodit i lidé z Holic, kteří dříve do muzea přišli zřídka, jen když byla nějaká akce, Takže vlastně i s expozicí přichází víc do kontaktu a mám radost, že se jim u nás líbí.
Jaké plány máš ještě do konce tohoto roku?
Letos už se nám daří realizovat putovní výstavu. Začali jsme v březnu v zoologické zahradě v Jihlavě. Začátkem července přes prázdniny budeme vystavovat v Cholině, což je malá obec na Moravě. Nicméně víme, že v tamním muzeu jsou sbírky doktora Emila Holuba, a proto ho tam připomeneme. V září bychom se pak měli objevit v Moravském zemském muzeu v Brně, kde budeme vystavovat celý podzim, a v listopadu se vydáme do vyšších českých kruhů a budeme vystavovat v Senátu České republiky.
Na podzim proběhnou Holubovy Holice a já bych chtěla všechny spoluobčany pozvat na přednášku Jirky Kolbaby, se kterým chystáme velké akce na příští rok. A konečně se zase vypravíme společně do Vídně.
Zároveň se stěhujeme na Slovensko, kde budeme tak trochu avizovat naši velkou výstavu, která tam proběhne příští rok a už od září budeme příběh doktora Holuba představovat ve venkovní expozici Múzea kysuckej dediny.
Když jsi zmínila, že se stěhujeme na Slovensko, neznamená to, že se stěhuje muzeum…
My se na Slovensko skutečně nepřestěhujeme, protože naše exponáty musí zůstat tady v muzeu. Ale bude se stěhovat spousta fotografií, textů nebo knihy, které můžeme zapůjčit.
Spolu s tím jsme teď nově navázali spolupráci se zoologickou zahradou ve Dvoře Králové, jejichž exponáty na rozdíl od těch našich na Slovensko vycestovat můžou. Mám velkou radost, že se do výstavy zapojí i zoologická zahrada v Košicích, která taktéž některé exponáty zapůjčí. Proto si myslím, že výstava, která bude v Kysuckém muzeu v Čadci od února 2027 až do září, osloví velké množství návštěvníků.
Kromě akcí u nás a na Slovensku chceme trochu více roztáhnout křídla a vydat se po Holubových stopách. Ještě nevíme, jestli se vydáme přímo do Afriky, ale je velkým překvapením, že se skoro jistě vydáme do Ameriky. Nedaleko Chicaga je město Cedar Rapids, kde doktor Holub osobně přednášel. Bylo to v letech 1894 až 1895 a jeho přednášky tam měly obrovský úspěch. Pokládám za čest, že tamní česká komunita má zájem o osobnost Emila Holuba a že se nám od ledna do dubna příštího roku podařilo domluvit výstavu.
Čím je rok 2027 významný?
Budeme si připomínat dvojité Holubovo výročí, a to 180 let od narození a 125 let od jeho úmrtí, takže připravujeme mnoho akcí. Já teď budu trochu tajemná, ale máme se na co těšit. Doufám, že si přijdou na své všechny věkové kategorie, a to nejen po Česku a v zahraničí, ale hlavně v Holicích.
Jaký přínos takové aktivity mimo Holice pro město mají?
Snažíme se dělat výstavy tak, aby lidi motivovaly do Holic přijet. Česká republika třeba na Slovensku táhne jako místo pro dovolenou. Kdekoliv jsem představila osobnost doktora Holuba, nesetkala jsem se s tím, že by někdo řekl, my nepřijedeme. Všichni řekli: „My se k vám musíme přijet podívat a my tu osobnost musíme poznat tam, kde se narodila.“
Rozhovor si můžete přečíst také v letním dvojčísle Holických listů 2026.